Úvodní stránka > Letošní oslavy Dne vzniku samostatného československého státu byly pro příslušníky Posádkového velitelství Praha vyjímečné

Letošní oslavy Dne vzniku samostatného československého státu byly pro příslušníky Posádkového velitelství Praha vyjímečné

Oslavy 92. výročí 28. října 2010 zahájil v devět hodin na Čestném dvoře Národního památníku v Praze na Vítkově položením věnce prezident republiky Václav Klaus. Pietního aktu se účastnili rovněž nejvyšší ústavní představitelé - předseda Senátu Parlamentu České republiky Přemysl Sobotka, předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Miroslava Němcová a další významní hosté.

Za resort obrany se památce všech, kteří zasloužili se o naši samostatnosti, poklonili ministr obrany Alexandr Vondra a náčelník Generálního štábu armády České republiky armádní generál Vlastimil Picek. „Je to nejdůležitější státní svátek,“ uvedl ministr obrany.

V závěru oslav Dne vzniku samostatného československého státu na Vítkově připevnil prezident České republiky Václav Klaus jako ocenění dlouholeté vynikající spolupráce pamětní stuhu na bojový prapor Posádkového velitelství Praha. Je to teprve druhá pamětní stuha, kterou udělil.

V pondělí dne 1. listopadu se při této příležitosti v sídle Posádkového velitelství Praha konal slavnostní nástup příslušníků Posádkového velitelství Praha a Ústřední hudby Armády České republiky. Pozvání velitele posádky přijali významní hosté, mimo jiné 1. zástupce náčelníka Generálního štábu Armády ČR brigádní generál Miroslav Žižka, čestný příslušník Posádkového velitelství Praha armádní generál Tomáš Sedláček, zástupci spolupracujících vojenských útvarů a zařízení. Přítomni byli rovněž bývalí velitelé pražské posádky a vojenští důchodci.

V oficiální části velitel Posádkového velitelství Praha plukovník. gšt. Pavel Kantor poděkoval všem příslušníkům posádkového velitelství a zdůraznil, že udělení čestné stuhy prezidenta republiky je oceněním všech vojáků z povolání, občanských zaměstnanců a v neposlední řadě i bývalých velitelů posádky, kteří položili základy pro toto významné ocenění.

Jménem všech armádních představitelů poděkoval příslušníkům posádkového velitelství za jejich velmi zodpovědnou každodenní práci 1. zástupce náčelníka Generálního štábu Armády ČR brigádní generál Miroslav Žižka. K významnému ocenění blahopřál i čestný příslušník posádkového velitelství armádní generál Tomáš Sedláček: „Jsem hrdý na to, že mohu být čestným příslušníkem této vojenské jednotky.“

Oficiální část oslav byla zakončena slavnostním pochodem a následoval show program Ústřední hudby Armády České republiky a exhibice jednotky Čestné stráže Armády České republiky. Předvedená vystoupení předčila v očích hostů mnohá očekávání. Za svou vycvičenost, jedinečnost a poutavost sklidili vojáci bouřlivý potlesk a uznání. Poté následovala ukázka opravdu netradiční vojenské techniky - salvových kanonů, které jsou unikátním druhem výzbroje a byly speciálně upraveny pro potřeby Čestné stráže Armády České republiky.

Historie čestné stuhy k vojenským praporům a zástavám začíná už v antice

První stuhy se objevily už na standartách římských legií a měly dva cíle: magickou funkci, tj. přivolat přízeň a pomoc bohů k vítězství (proto byly obvykle popsány magickými formulacemi) a třepetáním ve větru zvýraznit standartu.

Vojenské čestné stuhy v novodobé historii zavedl 3. června 1814 pruský král Friedrich Wilhelm III. na oslavu vítězství nad Napoleonem. Na praporech a standartách jednotlivých pluků měly připomínat jejich vítězné bitvy a boje. Nový způsob ocenění zásluh rychle převzali spojenci Pruska, především Rakousko (nejstarší stuha rakouského kyrysnického pluku pochází rovněž z roku 1814) a brzy se z něj stal jeden z vojenských rituálů, pro který byla postupně vydávána pravidla. Čestné stuhy se udělovaly nejen za bojové skutky, ale také jako výraz ocenění jiných zásluh (pomoc, spolupráce), věnovali je při odchodu na památku velitelé (tzv. mateřské stuhy), připomínaly výročí vzniku jednotky a v rakouské (rakousko-uherské) armádě se rozšířily rovněž stuhy věnované šlechtičnami. Například v čs. předmnichovské armádě se prapor zdobil prvními stuhami již při svém udělení útvaru a dokonce bylo stanoveno, o jaké stuhy se má jednat. Čestných stuh byla řada druhů - výroční, smuteční, děkovné, kmotrovské, mateřské apod., připínaly se také stuhy symbolizující, že jednotce byl udělen řád či vyznamenání (někdy byly na stuze in natura). Věnovat vojenského útvaru stuhu považovala za velkou čest posádková města, městské korporace (hasiči, baráčníci, řemeslnické cechy), spolky apod.

Ještě v 19. století začaly být čestné stuhy připínány také k praporům a insigniím měst, spolků, sdružení a všech orgánů, institucí a organizací, které vlastnily prapor či podobný symbol.

 

Autor: Lubomír Adamus, Posádkové velitelství Praha

Fotogalerie

Nahoru