- 20.10.2020
Na sklonku léta se běžný den vojáků z Posádkového velitelství v Praze úplně otočil. Za běžné situace reprezentují armádu při oslavách, návštěvách zahraničních diplomatů či na státních pohřbech. V tréninku denně drilují pochodové sestavy či choreografie s puškami a věnci. Na konci září ale šedesátka příslušníků Čestné stráže odložila slavnostní uniformy a zasedla k počítačům v call centru. Pomáhají hygienikům s trasováním lidí pozitivně testovaných na koronavirus a jejich dalších kontaktů.
"Je to diametrální rozdíl. Většina týmu není zvyklá celý den sedět za počítačem a komunikovat s lidmi o složitých medicínských záležitostech, jako je nákaza koronavirem," popisuje pro HN svobodník Ivo Zábojník v ruzyňských kasárnách. K posádce se připojil před rokem a půl. Zábojníka bylo vidět třeba na Vítkově při oslavách konce druhé světové války. Ještě viditelnější je současné zapojení posádky například do rozvozu ochranných pomůcek nebo organizace krajských voleb. Tehdy vojáci pomáhali s hlasováním voličů v karanténě.
Zábojník se do vyhledávání lidí pomocí trasování zapojil minulý měsíc. Nejdříve volal pouze lidem, kteří se setkali s někým pozitivním, a bylo tedy pravděpodobné, že se koronavirem také nakazili. S růstem počtu případů se jeho úkol rozšířil. Nyní volá přímo pozitivně testovaným.
"Pro tenhle úkol už člověk potřebuje lépe znát pozadí situace. Otázek je více a potřebujeme získat přesné informace, abychom zvládli rizikové kontakty dohledat," říká Zábojník. Ve spolupráci s nemocnými vytváří mapu rizikových kontaktů, tedy lidí, kteří by mohli nákazu nevědomky šířit. "Každý člověk je v jiné životní situaci a omezení, která po nich vyžadujeme, je mohou zásadně ovlivnit. Musíme umět poradit, co je v konkrétním případě nejlepší a přitom v souladu s vyhlášenými opatřeními," doplňuje Zábojník.
V Ruzyni vytvořili dva týmy po třiceti vojácích, které se střídají po osmihodinových směnách sedm dní v týdnu. V kasárnách je ale klid. Vojáci sedí v oddělených místnostech po malých skupinkách, aby mezi sebou měli velké vzdálenosti.
Podle poručíka Radka Mareše, který má call centrum na starosti, jsou lidé většinou vděční za každou radu, ale mají často špatné informace. "Občas se objeví kolize mezi tím, co si lidé myslí a co ve skutečnosti platí. Lidé mají často zkreslené informace, protože si vykládají nařízení jinak," vysvětluje Mareš a uvádí příklad. "Rodiče mají někdy obavu nechat své děti testovat a myslí si, že to není nutné. To je dezinformace," upozorňuje Mareš. Ministerstvo zdravotnictví vydalo na konci září mimořádné opatření, že bez ohledu na věk musí jít na testy každý, komu hygiena vyhlásila karanténu.
Podle Mareše hovorů přibývá, ale další jeho kolegové zatím trasovací tým posílit nemohou, protože se aktuálně podílí na výstavbě letňanské polní nemocnice. Armáda má call centrum také v Opavě a celkově pomáhá hygienikům sto vojáků.
Markéta Řeháková, Hospodářské noviny
Fotogalerie
