Dne 24. září 2014 jsme v areálu Posádkového velitelství Praha odhalili svému čestnému příslušníkovi armádnímu generálu Tomáši SEDLÁČKOVI - POMNÍK

V Pražských Dejvicích byl odhalen pomník armádnímu generálu Tomáši Sedláčkovi

V kasárnách Posádkového velitelství Praha byl ve středu 24. září odhalen pomník příslušníkovi zdejšího velitelství armádnímu generálovi Tomáši Sedláčkovi.

Slavnostního ceremoniálu se spolu s předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Janem Hamáčkem, náměstkem ministra obrany Bohuslavem Dvořákem a náčelníkem Generálního štábu AČR armádním generálem Petrem Pavlem zúčastnila celá řada hostů. Nechyběli rodinní příslušníci ani ti, kteří generála Sedláčka znali osobně.

Tomáš Sedláček zemřel 27. srpna 2012. Nedlouho poté vznikla mezi příslušníky Posádkového velitelství Praha iniciativa k vybudování pomníku, který má jeho nástupcům připomínat tuto jedinečnou vojenskou a lidskou osobnost.

„Armádní generál Tomáš Sedláček patřil k osobnostem, na něž se nezapomíná. Při každém našem setkání jsem si znovu uvědomoval jedinečnost jeho charakteru osudu a také to, jak úzce je jeho život propojen s historií naši vlasti od vzniku samostatného Československa až po současnost,“ uvedl při odhalení pomníku náčelník generálního štábu a pokračoval:

„Na panu generálovi jsem vždy obdivoval jeho obrovskou činorodost, nezdolný optimismus a smysl pro humor, s nimiž se stavěl ke všem zkouškám, které mu osud připravil. Jako dvacetiletý odešel bojovat za osvobození své vlasti, poznal západní i východní frontu, zimu ve slovenských horách a po krátkém svobodném nadechnutí ho komunistický režim poslal po vykonstruovaném procesu do vězení, z něhož už neměl nikdy vyjít.“

Právě armádní generál Petr Pavel převzal v červenci 2013 nad projektem zhotovení pomníku armádnímu generálovi Tomáši Sedláčkovi záštitu.

Předsedovi Společenství přátel armádního generála Tomáše Sedláčka Lubomíru Adamusovi se poté podařilo za vydatné podpory velitele posádky plukovníka gšt. Milana Virta vybrat od známých i méně známých osobností i organizací příspěvek na to, aby mohl pomník vzniknout.

Jak řekl plukovník Milan Virt, nebylo jednoduché vyhovět všem legislativně právním požadavkům, ale ve spolupráci s Akademií výtvarných umění v Praze a za přispění dárců, jimž patří velké poděkování, se nakonec záměr podařilo realizovat.

Národní osvobození číslo 8

Armádní generál Tomáš Sedláček, který byl čestným příslušníkem praporu Čestné stráže AČR, se pomyslně vrátil mezi vojáky do areálu PV Praha. Dne 24. září 2014 zde byl odhalen pomník na jeho počest, a to i díky Vaši finanční podpoře. Pomník byl zhotoven z veřejné sbírky, kterou vyhlásilo Společenství přátel armádního generála Tomáše Sedláčka, jejímž předsedou je Lubomír Adamus. Seznam všech dárců je vložen do útrob samotného pomníku.

Slavnostního odhalení se zúčastnila řada oficiálních hostů, kteří položili věnce a svými projevy připomenuli osobnost generála Sedláčka. Mezi nejpůsobivější projevy patřilo vystoupení armádního generála Petra Pavla, který Tomáše Sedláčka připomenul osobními vzpomínkami z jejich setkání a pak projev přednesla nevlastní dcera gen. Sedláčka, ve kterém připomenula například i Sedláčkovu roli sportovního dědečka. Mnozí řečníci se opakovali v tom, že byl bratr Sedláček velmi skromný, vtipný a hlavně vzorem. Uvědomila jsem si, že pro mě rovněž nebyl pouze vojákem, který si prošel východní i západní frontu, ani mužem, který reprezentuje tragické události 50. let, ale byl pro mě vzorem, který ač v pokročilém věku, uměl zaujmout i mladou generaci, jeho charisma, vystupování, nadhled, ale i jakkoliv dlouhý projev měl vždy ohlas u naslouchajících napříč celou společností. Jeho slova tasáhla naše nejstarší bratry a sestry, ale stejně tak i mladší ročníky z řad příslušníků Čestné stráže AČR, kteří ho slýchávali na pietních aktech snad nejčastěji a i proto to byli zřejmě oni, kteří vznik pomníku iniciovali. Často si uvědomuji, jak moc tu dnes chybí osobnost, jakoubyl gen. Tomáš Sedláček. Mám proto radost, že se podařilo vybrat částku přesahující 800.000,- Kč a pomník mohl být zhotoven. Takto vysoká částka naznačuje, že vliv gen. Sedláčka neskončil jeho smrtí, ale naopak on zůstal symbolem, který trvá.

S bratrem Sedláčkem jsem si potřásla naposledy rukou po jeho projevu na pietní vzpomínce v Ležákách v roce 2012, pouze dva měsíce před jeho smrtí. Možná někteří z Vás pamatují, že hovořil tenkrát několik minut bez jediného faktografického nebo emočního zaváhání o historii naši armády za 2. světové války a o našem národu, který se nevzdal. Moc bych si přála, aby gen. Sedláček zůstal v srdcích nás všech a jeho život a postoje pro nás byly výzvou nejenom „Vydržet“, jak sám často zmiňoval, ale hlavně výzvou k činům, které povzbudí naši národní hrdost.

Autor textu: G. Havlůjová